Hlavní strana × Bloxxter × O Codym × Články × Cizí díla × Knihovna × Magie × Necronomicon × Srazy × Ke stažení × Odkazy × Mapa stránek × Diskuse × Kontakt

Zámek Jilemnice

Historie

Ještě než stával v Jilemnici zámek tak, jak jej známe my, mohli jsme na jeho místě najít valdštejnskou tvrz. Tato stavba je zmiňována již ve valdštejnské dílčí listině roku 1492. Ovšem můžeme předpokládat, že byla postavena o nějakou dobu dříve, možná již ve 14. století.

Ve druhé polovině 16. století byl vybudován pány Křinecskými z Ronova renesanční zámek. Přesnější údaje o datu založení zámku bohužel nemáme, proto je nutné odhadovat ze stylového rozboru stavby, neboť v historických pramenech se setkáváme jak s názvem tvrz tak i zámek. Možné je také, že k původní tvrzi byla přistavěna nová část. V historických pramenech se střídavě objevuje výraz tvrz i zámek, a je proto dost možné, že zámek byl přistavěn k původní tvrzi. Tomu by také odpovídaly zmínky o starší dřevěné části zámku. V blízkosti zámku také existovala brána s několika malými místnostmi. Bohužel zub času zapracoval až příliš dobře a tak již nyní o poloze této brány nemáme sebemenší představu. Podobný osud postihl i kostel (kapli) svaté Alžběty doložený již v 16. století, který vyhořel roku 1788. Jednalo se o nevelkou jednolodní stavbu s presbyteriem, sakristií a předsíňkou. V kostele svaté Alžběty byli pohřbíváni majitelé panství. Její torzo (část stěny) je zachováno na původním místě jako středová zeď současného zahradnického domku. V okolí kaple býval i hřbitov, což potvrzují kosterní pozůstatky nalezené v sedmdesátých letech minulého století. S historií této kaple je spojeno několik významných uměleckých děl. Jmenujme reliéf „Seslání ducha svatého“, renesanční náhrobní kámen Martina Kupce, dvě drobné barokní plastiky svatého Víta a svatého Václava.

Původní renesanční stavební jádro dnešního jilemnického zámku mělo půdorys písmene „L“ se štíhlou šestibokou věží na severozápadě a se dvěma arkádami na východní straně (tyto arkády byly později zazděny). Popisy z roku 1688 hovoří o tvaru polovičního čtverce s věží opatřenou bijícími hodinami. V tomto popisu najdeme také dvě kuchyně se spíží, dvanáct komor, jedenáct obytných místností a kanceláří, tři sklepy v přízemí, čtyři sklepy v podzemí, pekárnu, prádelnu a konírnu pro dvacet koní s komorou pro krmivo. Z těchto popisů vyplývá, že zámek byl dříve mnohem rozsáhlejší než dnes.

Počátkem 18. století došlo ke zlomu, zámek přestal být trvalým sídlem majitelů panství, kteří mu tak věnovali méně pozornosti než by zasluhoval. V roce 1714 se mu dostalo opravy, ale došlo také ke stržení některých částí. Budově samotné byl ponechán její renesanční charakter. Od této doby se charakter zámku příliš neměnil. Pouze po požárech v roce 1788 a 1838 byly odstraněny barokní vikýře a věž přišla o svou cibulovitou báň s lucernou. Stanovitá střecha vystavěná jilemnickým tesařem Rosenbergem roku 1838 původnímu charakteru stavby rozhodně ublížila.

Více pozornosti zámku věnoval až Jan Nepomuk Harrach (1828-1909), který Jilemnici velmi miloval. Roku 1873 dochází k návrhu na rekonstrukci. Zpracoval jej Josef Pošepný a jeho návrh byl splněn pouze, co se vnějšku týče. Vnitřní změny již nespatřily světlo světa. Tento návrh spočíval v rozšíření zámku o část středovou a východní s věží a to roku 1895. V průběhu celé rekonstrukce bylo citlivě dbáno na renesanční charakter zámku.

V roce 1945 došlo k zabrání zámku. Roku 1953 po několika dalších institucích sem přesídlilo i Krkonošské muzeum, jež zde sídlí dodnes. Toto muzeum se může pochlubit třemi originálními expozicemi. Expozicí z počátků českého lyžování, expozicí historicko-etnografickou, jejíž součástí je neopomenutelný Metelkův betlém a Kavánovou galerií.

Interiér

V západní části se dochovaly křížové klenby a v patře klenba hvězdová. V bývalé kuchyni klenba „pruská placka“ s koutovými výsečemi. Díku tomu, že v roce 1945 po zabrání zámku došlo k vytvoření podrobného inventáře, máme dnes celkem jasnou představu o vybavení jednotlivých místností. Ať to jsou rozsáhlé sbírky porcelánu (loketský, drážďanský, vídeňský, míšeňský) a skleněné servisy. Nábytek byl barokní, empírový i z dob romantismu (19. století). Neopomenutelné jsou sbírky grafiky a map, obzvláště Grauparova mapa z roku 1765. Další cenností byly sbírky zbraní a loveckých trofejí. Také je třeba se zmínit o dobře vybavené kuchyni s velikým sporákem v přízemí a středovém schodišti.

Zámecký park

Základ zámeckého parku se zrodil již v 16. století. V polovině 17. století se Kryštof Bohumír Harant zasloužil o nákladné vyzdvižení a rozšíření zahrady, o osázení různými rostlinami, keři i stromy a byly zde umístěny i dva nákladné vodotrysky. O dalších 25 let později nacházíme i okrasnou zahradu, obehnanou zdí, tvarované buxusové stěny, dva letohrádky, hernu, dřevěnou komoru pro koroptve a sluneční hodiny. Dále zahradnický domek a ovocná a zelinářská zahrada.

Po nástupu rodu Harrachů na jilemnický zámek dochází k redukci náročného parku a po 65 letech již výše zmíněné stavby nenacházíme. Ovšem i tak do konce 19. století park zaujímal plochu jednoho hektaru.

Po roce 1945 péče o park upadala a park byl velmi zanedbaný. Necitlivé vybudování přírodního amfiteátru zničilo řadu původních stromů. Z důvodů neúnosného stavu zámeckého parku bylo v sedmdesátých letech rozhodnuto o rekonstrukci. Částečně bylo napraveno necitlivé okolí amfiteátru, cesty opraveny a bylo pečováno i o zeleň. Po této krátké etapě ovšem péče o park ustala a opětovně si jí můžeme všimnout až v devadesátých letech minulého století. Nyní již díky snaze mnoha organizací i osob se park stává místem relaxace a odpočinku.

Použitá literatura:
Jan Luštinec - Jilemnice, Historická zastavení

Zpět na hlavní stranu Codyho stránek

Hlavní strana × Bloxxter × O Codym × Články × Cizí díla × Knihovna × Magie × Necronomicon × Srazy × Ke stažení × Odkazy × Mapa stránek × Diskuse × Kontakt