Hlavní strana × Bloxxter × O Codym × Články × Cizí díla × Knihovna × Magie × Necronomicon × Srazy × Ke stažení × Odkazy × Mapa stránek × Diskuse × Kontakt

Slova

Když nasedal do autobusu jeho noha uklouzla a tak se jeho zrak mohl zastavit na kaluži jenž mu připomínala vesmír. Hluboký, nekonečný, nepoznaný a lákající. Odjížděl se s přáteli bavit. Slavit prý. Jo bude to fajn. Pustit ze sebe všechno, nepřemýšlet nad kaluží, do níž stoupaly boty jiných lidí. Jo, bude to fajn. Koneckonců měl vedle sebe kamaráda, dobrého kamaráda Matyáše. Jo, určitě to bude fajn. Matyáš se taky těší - koneckonců jede s nimi i Jana.

První pivo, chutnalo dobře. Pár známých, které již dlouho neviděl. Je fajn vědět, že i když se s nimi nevídá, oni nezapomínají. Hospodský byl milý člověk a jeho žena také. Jsou tam kamarádi, ale i lidé neznámí mladý krásný holky, zábava se rozjíždí, tak k čertu proč se nebaví? Procházel balastem vzpomínek, až došel k ostrému místu. Místu jenž bodalo jako tisíc žiletek volně pohozených v jeho mozku. Daniela. Chtěl na to zapomenout, ale nešlo to. Chtěl to překrýt, ale ono se to nedalo. Nejde utéct před sebou samým.

Dlouho byl sám. Užíralo ho to, potkal pár holek, ale nebylo to ono. Jen Daniela ho chápala. Jen ona. Jenže … proč se mu k čertu zdá, že to nefunguje? Proč má pocit, že ten vztah jde do háje? Další pivo a sada Tequil zahnala myšlenky. Hrála hlasitá rocková muzika, která se mu líbila. Alkohol pozvolna odplavoval teskné myšlenky. Zítra se Danielou uvidí a musí se to vyřešit … dneska se prostě bude bavit. A Basta!

Což se po pátém pivu nejevilo jako sebemenší problém. Už měl telefonní čísla na dvě krásné neznámé. Jo, bylo to fajn … ale co by na to řekla Daniela? Přemýšlel, jak moc je tolerantní. Hodně tolerantní. Uvidíme. Přestože by chtěl víc, nakonec neudělal nic. Má to snad nazývat slabošstvím či hrdinstvím? I tak to byl hezký večer …

Druhý den ráno mu Matyáš volal. Zůstal u jedné dívky přes noc. Líčil zážitky. Ale dnes to pro něj již nemělo význam. Necítil tu spalující touhu po krásném a mladém dívčím těle jako včera. Dnes bylo vše jiné a jinak. Za chvilku se sejde s Danielou.

Cestou přemýšlel jaké to bude. Rozhodl se. Pokud se to v nejbližší době nezlepší tak to skončí. Lepší dřív než pozdě. Tak. A je to!

Když přišel za Danielou, již na něj čekala. Měla krásné šaty a nádherně voněla tím, čím voní vždy. Nádherná směs domova, louky a řeky. Byla krásná. Usmála se na něj. „Dnešní večer bude nádherný, miláčku…“. A byl. Večeře při svíčkách. Pár slov šeptaných s láskou. Nemluvili o ničem důležitém. Pochopil, že to, co se mu zdálo důležité, důležité vůbec není. Není třeba mluvit. Je třeba cítit, chápat a žít. Mohl se rozhodnout jestli sám nebo s ní. Do ničeho ho nenutila. Pochopil, že slova jsou nedůležitá. Že lidé víc říkají něčím jiným, než slovy. Ona byla jeho hvězdou a láskou, jeho učitelem života ačkoliv se to nikdy nedozví. Teď se stydí za to, jak přemýšlel … už se rozhodl …

Zpět na hlavní stranu Codyho stránek

Hlavní strana × Bloxxter × O Codym × Články × Cizí díla × Knihovna × Magie × Necronomicon × Srazy × Ke stažení × Odkazy × Mapa stránek × Diskuse × Kontakt