Hlavní strana × Bloxxter × O Codym × Články × Cizí díla × Knihovna × Magie × Necronomicon × Srazy × Ke stažení × Odkazy × Mapa stránek × Diskuse × Kontakt

Historie hradu Houska

Kronika

Tato stavba stojí uprostřed Dubské pahorkatiny nedaleko České Lípy. Podle nejnovějších poznatků, vyplývajících z archeologického průzkumu, byl hrad založen v dekádě 1270-1280 Přemyslem Otakarem II., a to téměř souběžně s blízkým Bezdězem, dokonce stejnou cisterciácko-burgundskou stavební hutí (výklad na hradě Houska tvrdí, že stál až za doby Václava I.). Původní hrad byl dvoudílný, přičemž o podobě předního hradu dosud jen velmi málo víme. Zadní část tvořila tři palácová křídla, dochovaná v plné výši podél bočních stran, a zadní strany čtverhraného skalního útvaru. Součástí zadního křídla byla i výstavná kaple. Na vstupní straně bylo nádvoří uzavřeno pouze hradbou. Na vystupujícím skalním bloku v nároží se tyčila mohutná, dnes již neexistující čtverhranná věž. Pravidelnost Housky vyplývala z malých rozměrů a obrysu staveniště, které ani jiné řešení neumožňovalo.

Pravděpodobně z rukou Václava II. se dostal do držení Ostrve, pánů z Dubé a jeho prvním majitelem se stal Hynek Berka z Dubé (jinak nazývaný Jindřich ze Žitavy). Pánové z Dubé v období své největší slávy rozhodovali o trůnu, jakož i o příjmech pokladny koruny. Území kolem Housky patřilo v té době koruně, tedy králi. Mladý král Václav II. byl však již od r. 1278 vězněn na Bezdězu a ve skutečnosti tedy majetek nespravoval. Hynek Berka z Dubé této situace využil a aby území ochránil před rodem Michaloviců, kteří měli o tuto půdu také zájem, nechal zde vystavět opevněný hrad. Dalším důvodem byly zisky, plynoucí z ochrany obchodníků a kramářů, cestujících po kupecké stezce z Prahy do Žitavy, kteří byli často napadáni loupeživými rytíři a lapky v tehdy téměř neprostupném lese. Nadto měl hrad výhodnou polohu, téměř v centru spravovaného území. Kamenný hrad nebyl v této lokalitě prvním sídlem.

Původně na tomto místě stálo dřevěné hradiště postavené již kolem r. 878 vévodou Pšovanů Slaviborem (Pšované – rod sídlící nedaleko Mělníka na hrádku Pšově). Ten ho vystavěl pro svého syna, jménem Housek. Právě od něj získalo název jak dřevěné, tak i pozdější kamenné sídlo.

Coby vlastníci hradu se na Housce vystřídali, vedle již zmíněných panovníků a pánů z Dubé, Jan ze Smiřic, Hrzánové z Harasova, Valdštejnové, Veronika ze Sulzu, Hypolita z Hofkirchenu, rod Kouniců, princezna Hohenlohe i hraběnka Andrássy. Traduje se, že hrad dal postavit Jindřich z Dubé v letech 1280-1290. Od něho koupil 30. listopadu 1432 Housku Jan Smiřický. Ten prodal roku 1502 Housku Václavu Hrzánovi z Harasova, zdědil jí Tobiáš Hrzán z Harasova.

Pan Tobiáš zatoužil po elixíru mládí a kamene života. V té době se šířilo světem, že to dovedou jen věhlasní alchymisté. V blízkém okolí nebyl žádný takový k mání a proto si pozval na svůj tajuplný hrad Housku alchymistu z Německa. Ten pozvání přijal, ale byl to šarlatán a chtěl na panu Tobiášovi co nejvíce vydělat. Tobiáš Hrzán jeho podvod odhalil a to byl konec německého alchymisty na hradě Houska.

S rozvojem dělostřelectva v druhé polovině 15. století či na počátku 16. musíme předpokládat výstavbu vnějšího opevnění, strženého v 17 . století. Koncem 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. V rámci těchto úprav vznikly i známé fresky v raně gotické klenuté místnosti patra východního křídla; zachycují kromě jiného i podobu Housky s raně gotickou věží, zbořenou pak roku 1658.

V roce 1621 přechází do rukou Albrechta z Valdštejna, na základě císařských rozhodnutí měl být v polovině 17. století, pro svou údajnou zchátralost zbořen, ovšem nestalo se tak, byly zbořeny pouze vnější stavby ochranného charakteru. Během své existence prošel původně nedobytný gotický hrad řadou stavebních úprav, díky kterým se dnes na Housce potkáme se všemi slohy, a to již od pozdně románského. Zejména zásahy renesanční určily aktuální podobu stavby i nejbližšího okolí hradu (zpřístupnění po třicetileté válce). V roce 1823 byly na chátrajícím hradu provedeny stavební úpravy renesančního charakteru.

A konečně v r. 1924 hrad kupuje od hraběnky Eleonory Andriassyové prezident Škodových závodů, senátor pan Josef Šimonek, jehož přímí dědicové pravnuci pan Ing. Jaromír Šimonek a paní MUDr. Blanka Horová dnes (od roku 1998) velice úspěšně napravují výsledky čtyřicetileté péče státu o památku, která je zejména díky původní gotické hradní kapli hodnocena jako přinejmenším středoevropský unikát (malby - přelom 13. a 14. století). Po opravách byl až do r. 1939 užíván jako letní a reprezentační sídlo rodiny. Poté, díky své poloze v Sudetech, do r. 1945 využívala hrad německá armáda, od r. 1950 zde byl umístěn archiv Státní knihovny v Klementinu. Po dožití střech položeny nové (měděné), plánované noční sanatorium Spolany Neratovice nebylo dokončeno. Hrad byl počátkem 90. let předán Instavu Praha, poté vydán v restitucích původním majitelům jak již bylo naznačeno výše...

Renesanční zámek s prvky gotického hradu je zřejmě ta nejvýstižnější charakteristika pro jeho nynější podobu.

Kronika Václava Hájka z Libočan:

„ ... Léta 878: Slavomil Bšovský, jinák Mělnický, kterémuž proto, že byl z rodu Hrabova, někteří Hrabě a jiní Hrabovec říkali, maje syna krásného vzrostu a mužné postavy, velmi jej miloval, jemuž bylo jméno Housek. Protož rozkázal na jedné vysoké skále hrad pevný postaviti a od jména syna svého kázal jej Housek nebo Houskov jmenovati. A když byl dokonán, nalezena jest nedaleko od toho hradu díra jedna u veliké skále, v kteréžto díře množství rozličných duchuov obývalo, kteříž pomalu více a více lidem tu obývajícím překážku činili a někdy rozličných hovad tvářností proměňujíce se lidem tu obývajícím ukazovali tak hrozně, že tudy lidé nesměli choditi, takže pro rozličné lidem od tých duchuov překážky a přísahy ten hrad byl pustý zuostaven. ...“

„... Do těchto dob (1612) spadá postavení kostelíka při hradu Housce. Byla tu totiž ve skále díra, o které se povídalo, že tam zlí duchové bydlí a proměňujíce se v rozličných hovad tvářnosti, lidi tudy chodící strašili. I stalo se, že seděl tehda člověk ve vězení a slíbeno mu odpuštění, jestli se po provaze do té díry spustí a jí ohledá. Když ho však spustili, křičel, aby mu raději hlavu srazili. Když ho vytáhli, vypravoval, že mu z velikého smradu, křiku a vřesku tak bylo zle, že nic neviděl. Tedy lidé jinak nemysleli, než že to je vchod do pekla. Zasypávali tu díru, ale ta byla nenasytná. Konečně se jim to přece povedlo a postavili tu kostelík a místo okolní pojali do obory v nově založené. Kostelík pak se udržel do roku 1830, kdež pro sešlost zbořen. ...“

Kronika

Použitá literatura a zdroje:
Dnešní zámek Houska
Prohlídka hradu Houska
M. Mysliveček, L. Koubová, F. Vrbensko: Čas hradů v Čechách III. Horizont, Praha 1996
Reportáže a články Aleše Česala z časopisu Fantastická Fakta a Magazín Záhad

Zpět na hlavní stranu Codyho stránek

Hlavní strana × Bloxxter × O Codym × Články × Cizí díla × Knihovna × Magie × Necronomicon × Srazy × Ke stažení × Odkazy × Mapa stránek × Diskuse × Kontakt